Djembé

Djembé je buben ve tvaru poháru. Pochází původně ze západní Afriky z Mandingue, kde se poprvé objevil asi před 700 lety, ale setkáme se s ním v Mali, v Burkina Faso, na Pobřeží Slonoviny a v Senegalu. V těchto oblastech djembé provází množství lidových veselic jako jsou svatby, křtiny…atd. Zároveň ho využívají africké baletní skupiny. Dnes je djembé znám po celém světě. Jeho forma, vzhůru nohama, připomíná ještě dnes používaný hmoždíř, ve kterém se drtí obilí. Tvar těla bubnu se liší podle oblasti, ve které byl vyroben a podle dřeva, ze kterého byl vytesán. Rytmy, které se hrají na tento buben, se rovněž liší podle oblasti nebo kraje, kde se používá. Často se stává, že rytmus, který má stejný původ i jméno se zásadně liší od vesnice k vesnici a od jedné etnické skupiny ke druhé. Původně byl tento buben potažen kůží divokého zvířete (gazely, antilopy…atd) připevněné dřevěnými kolíky, které byly zanořeny do těla.Vypnutí kůže se dosahovalo zanořením kolíků co nejhlouběji do těla nástroje a nahřáním kůže. Nedostatkem tohoto systému bylo to, že vzduch pronikal do zesilovače a hráč postrádal hluboké tóny, ale mohl získat tóny zvonivé a vysoké podobné těm, které se užívají dnes. V současné době existují různé techniky výroby, které se liší podle způsobu upevnění kůže a podle nároků zájemců, ale základní princip zůstává stejný: 3 obruče, kůže a provazy. V 90. letech se značně zvýšilo množství zájemců o hru na djembé, jak v Africe tak na celém světě, díky velkému množství vystoupení afrických folklorních skupin. Vynikající jevištní hry tanečníků a tanečnic, doprovázených nejlepšími sólisty země okouzlily množství diváků.

Tvar nástroje

Stává se dost často, že hráč na djembé je hrdý na to, že má jeho buben nejvyšší zvuk z celé skupiny, která ho doprovází. Pokud máte djembé se stejně napnutou kůží, zvuk vašeho bubnu se liší podle formy těla bubnu. Čím je větší průměr těla bubnu, tím je tón hlubší. A obráceně (čím menší je průměr bubnu, tím je jeho tón vyšší). Proto djembé s malým průměrem těla se nazývají djembé-sólové a ty s větším průměrem djembé-doprovodné. V praxi je obvyklé, že sólista hraje na djembé s největším průměrem těla ve skupině. Důvod je jednoduchý: čím větší buben, tím silnější má zvuk. Je možné zahrát vysoké tóny na buben s velkým průměrem, ale je to za cenu extrémně napnuté blány, což zvyšuje riziko popraskání kůže.

Jak si vybrat djembé

Vyberte si svůj djembé podle toho, jakým způsobem s ním chcete nakládat. Pro zastánce vysokého zvuku, doporučujeme průměr bubnu mezi 28cm a 32cm. Těm, kteří dávají přednost zvukům hlubším,doporučujeme průměr těla větší než 32cm. Začátečníkům nedoporučujeme buben větší než 36cm, protože zvuk je velice těžké ovlivnit a je obtížné ho naladit. Zvuk bubnu jehož průměr je menší než 28cm připomíná spíš zvuk derbouka (hudební nástroj ze severní Afriky) a pokud hrajete ve skupině, ve které se nachází větší množství djembé s větším průměrem těla, nebude vás vůbec slyšet. Váha hraje také dost důležitou roli při výběru vašeho djembé. Hráč, který se často přemísťuje se svým nástrojem nebo bude nucen vyjít čtyři patra, dá zajisté přednost nástroji mezi 3kg až 6kg. Je nutné vědět, že klasický djembé je vyroben z masivního dřeva. Pokud je vyroben profesionálním řezbářem, bude relativně masivní, ale ne příliš těžký, protože vrstva dřeva bude všude po obvodu stejná (mezi 5kg a 8kg podle použitého druhu dřeva). Stejný řezbář je schopen zásadně ztenčit vrstvu dřeva, protože hodně hráčů na djembé má rádo lehčí nástroj, kdy ale hrozí deformace těla. Nelze si být jistý, že těžký buben je dobrý a pevný.

Jedna rada

Dávejte si pozor na vrstvy barev nebo jiných dekorací bubnu. Často jde o kamuflování prasklin, které jsou takto zamaskované. A nakonec, kůže bubnu se vyměňuje v průměru jednou za rok podle toho, jak djembé používáme a zároveň podle jeho průměru.Vyměnit kůži není nemožné, ale je potřeba mít na to čas (4hod.ruční práce pro zběhlé a až 10hod pro začátečníky). A navíc mezi nasazením mokré kůže a konečným vypnutím suché kůže je nutné čekat několik dní (podle počasí). Je tedy nutné mít čas a místo, protože kozí kůže v menším bytě může překážet (zvláště kvůli zápachu). Měli by jste si být jisti, že jste schopni vyměnit kůži vašeho djembé sami s pomocí návodu nebo si můžete nechat kůži vyměnit znalcem, který je schopen tuto práci vykonat.

Na djembé je možné zahrát velké množství zvuků v závislosti na zkušenostech bubeníka. Je nutné si zapamatovat tři základní techniky hraní: bas získáme, pokud tlučeme dlaní do centra bubnu; zvučný zvuk získáme údery do hrany bubnu bez doteku kůže; sklon ruky a prstů nám dovolí získat zvuk klapavý.

Tóny djembé se liší podle formy těla nástroje, napětí kůže a druhu kůže
Napětí: Čím víc je kůže napnutá, tím vyšší je tón. Pro začátečníky je nutné, aby jim prodavač ukázal způsob, jakým se správného napětí dosahuje.
Použití kůže: Ve většině případů se používá kůže z kozy domácí. Čím je kůže tenčí, tím je tón jemnější, lépe vibruje a je harmonický, ale buben není pevný. Čím je kůže hrubší, tím je tón kratší a vibruje méně a buben je pevnější.

Náhradní díly

Kůže: kozí (klient si může vybrat vydělanou nebo nevydělanou)

Šňůra: černá, napnutí průměru 4 mm až 5 mm. 

Obal na buben: dle velikosti bubnů